Když si lidstvo vidí jen na špičku nosu: Málo vody

24. července 2018 v 16:19 | Aspinka |  Boj za lepší svět
Dochází pitná voda. Téma, které se začíná objevovat asi stejně často jako téma ohledně plastů. Je málo vody, vysychají nádrže, voda, která je, tak je ale znečištěná opět působením lidstva. Celý proces jde tak rychle, že nemůžeme říct, že se toho s největší pravděpodobností nedožijeme, protože opak je pravdou.

A opět jsme u toho samého - je nás moc a vymýšlíme nesmysly, aniž bychom domýšleli důsledky. Do vody jsme začali vypouštět kde co. Vlastně je to takové naše "(ne)viditelné" smetiště. Pitná voda dochází a my začínáme být nahraní. Těm několika jedincům, kteří se to snaží opět na poslední chvíli zachránit, se zavařují mozky, protože nikdo nechceme umřít. Proč se na to nemyslelo už dřív? Proč musíme mýt nádobí pitnou vodou? Proč máme v záchodě pitnou vodu? Pijeme snad ze záchodů? Proč se už dávno nevymyslel nějaký systém, jak neplýtvat vodou?

Nedávno jsem v rámci tohoto tématu viděla návrh od jedné společnosti, na jejíž název si teď bohužel asi nevzpomenu. Projekt vycházel z toho, že voda by se mohla v rámci domácnosti "recyklovat", čímž by se snížilo její plýtvání a v záchodě bychom neměli zbytečně tu nejčistší vodu, když jí nepotřebujeme. Opět si ale kladu otázku, proč až teď?! Proč nám nejprve musí hrozit reálná zkáza, abychom se zamyseli nad tím, že jsme něco nedomysleli?

Kolik lidí po tom, co tahle informace spatřila svět, začalo šetřit vodou? Nebo si všichni stále myslí, že jich se to netýká, nebo si říkají, že až to příjde, tak to příjde? Protože přesně to by bylo lidstvu podobný - "Nebudu nic řešit, teď to tu ještě není, tak se nebudu omezovat," a pak se hrozně diví, že se jich ten problém snad týká také...

Není potom divu, že jsme tam, kde jsme a vůbec bych se nedivila, kdybychom se jako lidstvo zabili sami. A je to do určité míry hrozné, ale možná v to tak trochu doufám. Mám pocit, že lidstvo potřebuje pořádnou facku, byť by mu třeba byla už k ničemu. A neříkám to proto, že bych si naivně myslela, že se svět pročistí a já tu zůstanu... Ano, bojím se smrti, a až budu umírat žízní, budu kolem sebe kopat. Ale v hloubi duše budu vědět, že je to tak správně a budu předem ráda za tu přírodu tady, která bude mít šanci se vzmátořit... Aspoň do doby, než přijde nějaké další lidstvo. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.