Svět Neslyšících: Největší a nejčastější mýty

22. července 2018 v 22:48 | Aspinka |  Boj za lepší svět
Nedávno mě rozrušil pořad "Co na to Češi", konkrétně jeden soutěžící a samotný moderátor - pan Matonoha.

Jeden ze soutěžících totiž tvrdil, že chodil na kurzy znakové řeči, dokonce na požádání i něco zaznakoval. ALE pojem znaková řeč je nepřesný a neměl by se používat! Správné označení je znakový jazyk, konkrétně český znakový jazyk.

Ano, znakový jazyk je skutečně jazyk jako každý jiný a není univerzální! Tak jako každá země má svůj mluvený jazyk, tak každá země má svůj znakový jazyk, který je nezávislý na tom mluveném. Jen pro příklad - pokud vám přijdou jako podobné jazyky čeština a polština nebo americká a britská angličtina, tak ve znakovém jazyce to tak být vůbec nemusí. Znakové jazyky si mohou být podobné úplně jiné a tyto naopak zcela odlišné.

Pokud se neslyšící z různých zemí světa chtějí nějak domluvit, tak jako pro nás je to primárně angličtina, pro ně je to Mezinárodní znakový systém. Což ale není jazyk!

Ale zpět k soutěžícímu. Nejen, že použil zcela nevhodný pojem, ale jeho znakování navíc neodpovídalo vůbec znakovému jazyku, nýbrž znakované češtině, což je něco úplně jiného!

Pro vysvětlení: znakový jazyk je skutečný jazyk. Jen se nemluví, ale ukazuje. Je to TO, co používají neslyšící. Znakovaná čeština je český jazyk převedený do gest, z nichž některá vycházejí ze znakového jazyka, ale některá ne. Navíc veškerá gramatika a syntax kopírují češtinu, nikoliv znakový jazyk, který má svá vlastní pravidla.

Třešničku tomu nasadil následně právě pan Matonoha, který se zeptal dalšího soutěžícího, jestli umí znakovou řeč. Soutěžící odpověděl, že ne, načež pan Matonoha řekl, ať si z toho nic nedělá, že znaková řeč je složitá, a že je potřeba u toho mluvit pomalu a hodně otevírat pusu, aby vám neslyšící rozuměli. Myslela jsem, že před obrazovkou vyletím z kůže! :D

Prosím vás... Znakový jazyk je složitý stejně jako kterýkoliv jiný cizí jazyk, třeba jako angličtina, němčina... Prostě normálně složitý. Navíc je vizuální, takže pokud máte problém se naučit angličtinu, nemusí to znamenat, že budete mít problém se naučit i znakový jazyk. Někomu vizuální forma prostě sedí líp, někomu hůř, ale každopádně je to opravdu krásný jazyk, plnohodnotný, a rozhodně stojí za to se ho aspoň trochu naučit. Kromě toho, že se vám může hodit při setkání s neslyšícími (což neslyšící velmi oceňují), tak ho můžete využít případně i s kamarády ve chvílích, kdy jste v hlučném prostředí nebo za nějakou překážkou (např. za zavřeným oknem, na koncertě apod.), lépe se jím dorozumíte kolikrát i v cizích zemích, a například také malé děti ho dokáží pochytit dříve než jazyk mluvný. :)

Co se týče toho pomalého mluvení a extrémního otevírání pusy, to je nesmysl jak Brno! U ZJ se nemluví. Ano, pusa se otevírá, určitá slova se jakoby vyslovují, ale ne všechna, a nemusí se dokonce vyslovovat ani vždy, ani celá. A už vůbec se pusa nemusí otevírat hodně! Na tom, jak moc budete otevírat pusu opravdu nestojí celkové porozumění neslyšícího. Také rychlost je normální, dokonce mnohdy i rychlejší než v češtině, pokud to tak můžu nazvat, protože ZJ je schopný simultánnosti (je schopný v jeden moment, jedním znakem vyjádřit víc skutečností). Takže o pomalém mluvení taktéž nemůže být ani řeč.

Uvažovat by se nad tím dalo ve chvíli, kdy by daný člověk odezíral. Ale v takovém případě mluvíme plynule a zřetelně, nikoliv pomalu, a neotvíráme pusu jak přežvýkavec! :D Pokud se jedná o neslyšícího, který znakuje, pak je pro něj odezírání jen nezbytnou nutností. Ve skutečnosti během něj dochází k mnoha omylům a je velice náročné (schválně si zkuste vypnout někdy u zpráv v televizi zvuk - a ne, neslyšící jsou opravdu JEN neslyšící a nemají žádnou speciální schopnost a talent na odezírání!).

Ideálním řešením pro dorozumívání není ani psaní. Pro neslyšící je totiž čeština pořád cizí jazyk, který v životě neslyšeli! Dochází tedy ke stejným omylům jako při odezírání. Ne, že by byli neslyšící jakkoliv hloupí (jsou to úplně normální lidé s normálním IQ), nebo se nedokázali naučit češtinu. Ale problémem jsou právě tyto předsudky, kdy si lidé mylně myslí, že čeština je přirozeným jazykem i pro neslyšícího a podle toho se přistupuje i k výuce - špatné učení češtiny, které vede k horšímu pochopení ze strany neslyšícího a od toho se následně může odvíjet to, že neslyšící nemusejí být tak vzdělaní. Ono to jde prostě těžko, když vás ten jazyk nikdo pořádně nenaučí a máte se v něm učit nějaké složitosti a ideálně ještě z běžného slyšícího světa, který přeci jen vypadá a funguje trochu jinak. Pro neslyšící je přirozeným jazykem jazyk znakový, který ale taktéž nemusejí vždy umět perfektně, protože to není tak dávno, kdy byl ještě zakázaný a bude trvat, než lidé a učitelé pochopí, jak je pro neslyšící důležitý. Do té doby, místo aby si dítě budovalo vztah s rodiči a rozvíjelo přirozeně jazyk, který je schopno vnímat, se na něj bude stále mluvit a jeho vztah s rodiči bude upadávat. A taktéž jeho identita a sebevědomí. Nehledě na to, že k onomu přirozenému jazyku se neslyšící děti dostávají celkem pozdě.

Mějte tedy na paměti, že vy se znakový jazyk naučit můžete a mnohem snadněji než neslyšící jazyk mluvený. Neslyšící se bude těžko učit mluvit, když se sám neslyší. Těžko ho naučíte slyšet. Těžko bude odezírat, když nemá žádnou speciální schopnost, která by mu to umožňovala. Je to jako nutit běhat člověka, který nemá nohy. Neslyšícím bohužel nic jiného nezbývá, než se učit nemožné. Přitom stačí tak málo - být ohleduplní a umět se trochu přizpůsobit, pokud můžeme - naučit se znakovat. :)

Když už jsem dnes u toho vysvětlování, chtěla bych ještě dodat následující...

Neslyšící tvoří svou vlastní kulturu - splňují všechny podmínky pro uznání kultury v pravém slova smyslu (mají vlastní plnohodnotný jazyk, vlastní umění, vlastní společenská pravidla...)

Neslyšící se necítí být nemocní nebo o něco ochuzení. Neslyšet je pro ně stejně přirozené jako pro nás to, že slyšíme. Spousta neslyšících slyšet ani nechce, protože to pro ně "není normální". Jsou šťastí a spokojení tak, jak to je. Jen ta společnost, kdyby to dokázala respektovat a trochu se přizpůsobit tomu, že všichni prostě nejsme stejní. Spousta neslyšících proto nepodporuje "léčení hluchoty", protože pro ně to není nemoc, která by se měla léčit.

Lidé s kochleárním implantátem mohou být trochu ztracení mezi dvěma kulturami - slyší, ale ve světě slyšících jsou "rozbití", protože mají KI, a zároveň neslyší, ale ve světě Neslyšících jsou také tak nějak "rozbití".

Když se narodí neslyšící dítě, mělo by se na něj začít co nejdřív znakovat, aby se u něj začalo co nejlépe rozvíjet řečové centrum, a aby mu byl poskytnut jazyk, kterému dokáže rozumět a komunikovat v něm. Je chyba, pokud rodiče čekají na implantaci a do té doby se na dítě mluví nebo se s ním dokonce nekomunikuje vůbec. Člověk, i ten malý, se potřebuje vyjadřovat a dorozumívat!

Než necháme dítě implantovat, měli bychom opravdu zvážit všechna pro a proti. Ale ne podle sebe nebo lékařů a jiných slyšících lidí, ale podle něj!!! Seznámit se třeba i s kulturou Neslyšících a nebát se to probrat i přímo s nimi (třeba prostřednictvím tlumočníka). Jak oni to vnímají. Abychom měli opravdu oba pohledy, ne jen ten slyšící! Je důležité si připustit, že hluchota není tragédie, tragédie je rozhodovat za druhé podle toho, co by se líbilo nám a mluvit na dítě, které neslyší! Připustit si, že hluchota není nemoc, i když nás o tom většinový svět přesvědčuje. Většina ale nemusí mít pravdu. Stačí zabloudit někam do historie...

Neslyšící, kteří znakují a ztotožňují se s kulturou Neslyšících, upřednostňují velké počáteční písmeno, tedy "Neslyšící" místo "neslyšící", protože je to označení jejich kultury a jejich hrdosti na to, jací jsou.


Tento článek jsem napsala na základě osobních zkušeností a znalostí, které jsem získala nejen při samotném studiu znakového jazyka na VŠ, ale i při kontaktu se samotnými Neslyšícími. Je zaměřený na osoby, které jsou uživateli znakového jazyka, ať už jsou zcela neslyšící, nebo v různé míře nedoslýchaví. Doufám, že vám článek aspoň trochu otevřel oči, a že se budete na Neslyšící dívat trochu lépe a ne jako na chudáky. Ano, vy byste chudáci byli, protože jste slyšící a neumíte si představit neslyšet, ale to neznamná, že jsou chudáci i oni. Oni si totiž zase nedovedou představit slyšet. :) Jediným skutečným problémem je barikáda mezi těmito dvěma světy. To, že slyšící o Neslyšících chtějí rozhodovat sami, ale Neslyšícím to nepřipadá fér a chtějí mít stejná práva.

Bylo by také strašně fajn, kdybyste tato fakta šířili dál. Abyste se nebáli lidi opravovat. Protože jenom tak můžeme dát Neslyšícím šanci na lepší život, v lepší společnosti. :)

Pokud byste měli zájem naučit se znakový jazyk, nebo to aspoň zkusit, doporučuji se podívat na Pevnost - České centrum zakového jazyka, z. ú. :)

Nezapomeňte také na jednu zásadní věc, a to, že všichni neslyšící nejsou stejní a každý, kdo neslyší, se nemusí automaticky ztotožňovat s kulturou Neslyšících.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.