Zraněný anděl

10. července 2018 v 16:34 | Aspinka |  Pokusy o texty
Zlomila jsem křídla svému anděli,
když mě do nebe chtěl vzít,
všichni před ním mě však vždycky zradily,
já chtěla zpátky na zem jít.
S poraněnými křídly k zemi padal,
já jsem byla propastí,
on tak poprvé zradu lásky poznal,
anděli, snad mi odpustíš.

R.: Vždyt víš, my můžeme stoupat výš, můžem i padat níž a vždycky to budem jenom my.
Vždyt víš, že chci Tě k sobě blíž, chci vědět o čem sníš a pořád jsme tady jenom my.

Těch pár slov a činů vrátit nemohu,
tak se mu jen omlouvám,
slibuju, že do nebe mu pomohu,
mé srdce nahlas promlouvá.
Anděli, vezmi mě zpátky do nebe,
nová křídla já Ti dám,
na zemi je to kruté, teď, bez Tebe,
už Tě nezraním, přísahám.

R.:

Každej z nás má někde svého anděla,
ti nás berou za štěstím,
nesmíme jim křídla nikdy zraňovat,
oni jsou pak nezvěstní.
Já mockrát děkuju teď svému anděli,
že odpustil mi ten krutý pád,
že vstal a vzal mě zpátky do nebe,
že se mě nechtěl vzdát.

R.:

Poznala jsem díky svému anděli,
to, co mi nikdo před ním nenabíd,
teď už vím, že zůstanu s ním navěky,
tu pravou lásku chci už nezabít.

R.:

Vždyť víš, vždyť víš, Ty víš.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.