Vizuálnost, realita a představivost

9. srpna 2018 v 12:58 | Aspinka |  Já a Asperger
Mám špatnou představivost. Spousta Aspergerů má špatnou představivost. Mám špatnou představivost, dokud onu "věc" nevidím na vlastní oči. Realita a uchopitelnost je pro mě strašně důležitá. Pokud se to tedy netýká zrovna nějaké spíš kreativity, fantazie apod., ale to je zase jiný typ představivosti. Nehledě na to, že i v této oblasti představivost a realita u mě trochu pokulhává. Když fotím, potřebuji ideálně fotit to, co vidím. Jakmile si něco vymyslím a chci to zrealizovat, je to obvykle ztráta času. :D

Když třeba koukám do mapy, kudy se někam dostanu, dokážu si v hlavě uchovat jakž takž obrázek mapy. Je to vizuální, je to srozumitelný. Ale jen dokud mapa zůstane mapou. Ve chvíli, kdy vykročím ven, má ta moje mapa úplně novou podobu. Nejspolehlivější pro mě proto je kombinace mapy a tzv. "street view", které mi dá jasnější představu. Pak se už jen modlím, aby tato kombinace stačila. :D

Představivost mi dělala velký problém také například u přijímacích zkoušek, konkrétně u logické části, v které byly takové ty vtipné obrazce typu kostka. Byly třeba 3, 4 obrázky různě natočené kostky, a vy jste na základě toho měli myslím potom doplnit chybějící číslo.Vůbec jsem si v hlavě nedokázala tu pomyslnou kostku obracet.

Stejně tak, když potřebuju například vysvětlit, jak se zapíná pračka, nestačí mi to jenom říct, potřebuju to u toho vidět. Je jedno, jestli mi to někdo ukáže přímo, nebo na mě bude jenom mluvit, ale potřebuju být u těch čudlíků, abych se mohla zorientovat, o kterém je řeč, a co s ním mám dělat.

Proč tento článek vlastně píšu. Dneska, když jsem šla vařit brambory, jsem si uvědomila, že pokaždé je pro mě hrozně těžké se zorientovat, kterou plotýnku mám zapnout. Podívám se, kam jsem postavila hrnec, na tom není co zkazit, to prostě vidíte :D, ale když se podívám na ty zapínací čudlíky s obrázky označující jednotlivé plotýnky, je to jako bych se podívala úplně na něco jiného. Hrozně mi trvá, než se podle těch obrázků zorientuju, kterou z těch všech plotýnek potřebuju zapnout. Možná je to i tím, že hledám jen tu jednu, ale obrázků mám přitom několik a musím je nejprve všechny projít, abych z nich vybrala ten správný. Nejhorší jsou obrázky, které si jsou podobné. Pokud například potřebuju plotýnku vlevo u sebe (neboli podle obrázku vlevo dole), pak se mi tento obrázek plete s dalšíma dvěma - vpravo dole a vlevo nahoře. Což je bohužel většina z obrázků. :D Naštěstí to není o tom, že bych u toho stála s nadsázkou 5 minut, navenek to možná ani není poznat, ale pro mě je to vyloženě mučivá chvíle, když musím vybrat správné řešení. :D

Jak z toho asi vyplývá, dělají mi problém také strany. Kde mám já pravou stranu obvykle vím, ale kde má pravou stranu člověk stojící proti mě, to už mi dá trochu zabrat. :D Proč píšu "obvykle"... Vzpomněla jsem si totiž, že nedávno jsem byla přesvědčená o tom, že pravá strana je vlevo. Dokonce, ač jsem pravák, jsem tvrdila, že to je přeci ta ruka, kterou píšu. :D Nevím, co to bylo za zkrat, ale nutno podotknout, že jako malá jsem dlouho používala ruce obě. Nebyla jsem ani pravák, ani levák, a k rozhodnutí mě donutila až škola, kde bylo potřeba používat jen jednu ruku. Ale dodnes je spousta činností, které dělám levačkou, narozdíl od ostatních pravorukých lidí. A stejně tak, když je to potřeba, jsem schopná dodnes levou rukou i kreslit nebo psát. Není to tak krásné jako pravačkou, ale obvykle je to mnohem lepší než u ostatních lidí, kteří se o to pokouší.

Ale zpět k těm stranám. K těm jsem se totiž dostala zejména proto, že jsem chtěla ještě nakousnout znakový jazyk. Ten mi totiž hodně vyhovuje svou vizuálností, ale zároveň právě při nějakém popisu prostředí, cesty apod., si dokážu danou věc skvěle představit z pohledu, z jakého to vidím, když koukám na znakujícího člověka. Ale, když bych to třeba měla nakreslit na papír, věděla bych si rady asi stejně jako u toho sporáku. :)

Tak, to je k mé představivosti asi zatím vše. Původně jsem myslela, že napíšu jen o těch plotýnkách, protože to byl takový momentální nápad a uvědomění, ale nakonec z toho vznikl celkem ucelený článek... :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.